2. srpna 1925 byla slavnostně odhalena na domě č.p. 96 pamětní deska zdejšímu dlouholetému učiteli a zakladateli dobrovolných hasičů i Sokola Františku Poloprudskému. Zhotovil ji jeho zeť, kapitán 48. pluku, Václav Melmuka. Odlita byla z bronzu u firmy Bartáků na Letné za 3 000 Kč, na náklad Sokolské župy Blanické, Hasičské župy Benešovské - Poloprudského, Učitelské jednoty Budeč a Poříčské obce. Deska byla původně umístěná mezi okny bytu, ve kterém žil a skonal. Při rekonstruki domu byla sundána a přemístěna na původní místo.
František Poloprudský patřil k nejvýznamějším obyvatelům Poříčí. Pocházel z Vysokého nad Jizerou a do Poříčí přišel po studiích v Praze, jako prozatimní podučitel. Zde se i seznámil s budoucí ženou Josefou Prokešovou a zůstal zde vyučovat. Svojí pílí a pokrokovou povahou se ve svých 21 letech zasloužil o vznik sboru místních dobrovolných hasičů, založen 31. května 1885, kde zastával post jednatele, později starosty. 12. května 1904 spoluzakládal místní Jednotu Sokol, kde také zastával post starosty. Poloprudský byl velký nadšenec těchto novodobých spolků, a tak není divu, že se podílel na vzniku a rozvoji většiny sborů a jednot na Benešovsku. Cvičit a školit jezdil i do sousedních žup vlašimské a votické. Není proto divu, že se stal místopředsedou Sokolské župy Blanické a starostou Hasičské župy Benešovské. Ta mu po smrti vzdala čest a na schůzi v únoru 1925 se přejmenovala na Hasičkou župu Poloprudského.