Velký rozdíl mezi parkem a lesem tvoří stařičké obrovské listnaté stromy. V parku jich roste velké množství, naopak v obhospodařovaném lese nenajdete téměř žádný. Starých stromů si lidé již od pradávna váží, protože jsou pamětníky mnohých historických událostí. Většina konopišťských velikánů byla vysazena v období ještě před narozením Ferdinanda d´Este. Ferdinand nerad nechával porážet staré stromy, naopak zakládal kilometry překrásných alejí. V dnešní době jsou stromy konopišťských alejí již často ve velmi špatném stavu, škodí jim houbové choroby, usychají a vítr jim olamuje větve. Kouzlo alejí je ale v tom, že jsou tvořeny řadou stejně starých a silných stromů. Téměř v žádné aleji nenajdete po uschlém stromu vysazený nový. Alej lze obnovit jen tak, že se všechny stromy najednou pokácí a nahradí novými. Proto je potřeba staré aleje chránit a pečovat o ně. Okrasné aleje jsou velmi často tvořeny stromy, se kterými se v listnatém lese běžně setkáme.
Nejznámějšími listnáči jsou duby. Dub letní (Quercus robur) roste v nižších nadmořských výškách a dub zimní (Quercus petraea) najdeme ve větších výškách. V lidovém rčení se říká, že je člověk silný jako dub. Dub je opravdu jedním z nejsilnějších stromů, dorůstá výšky až 45 m a může žít až přes 1000 let. Dub často najdeme na hrázích rybníků, které zpevňuje a drží svými mohutnými kořeny. Dřevo dubu je velmi tvrdé a ve vodě se jeho tvrdost a odolnost ještě zvyšuje. Dřevo se využívá ve stavebnictví a k výrobě nábytku a sudů. Listy dubů na podzim hnědnou, ale opadávají až na jaře. Napadají je často vosičky žlabatky, které způsobují vytvoření kuliček na listech – duběnek, z kterých se dříve vyráběl inkoust. Plodem dubu jsou žaludy, kterými živí hlavně srnky a divoká prasata.
Na podzim vypadají velmi krásně listy javorů hrající všemi barvami od žluta až do červena. V parku najdeme pospolu javor klen (Acer psedoplatanus), javor mléč (Acer platanoides) i javor babyku (Acer campestre). V přírodě však spolu nikdy nerostou. Javory rostou na horách i v nížinách a mohou se dožít až 500 let. Dřevo se používá v nábytkářství a k výrobě hudebních nástrojů. Listy javorů jsou podobné rozevřené dlani, stromy kvetou dříve, než jim naraší listy. Plody javorů dozrávají v září, botanici je nazývají křídlaté nažky, ale děti jim říkají nosy. Plody unáší vítr a při padání na zem se točí dokola.
O bříze bělokoré (Betula pendula) se říká, že kdyby se nestyděla, hoří i na vodě. Každý správný táborník ví, že po dešti rozdělá oheň jen pomocí březové kůry. Břízu podle bílého kabátku poznají všichni. Bříza roste od nížin do hor, má oválnou korunu a dorůstá až do 30m. Březové větve se používají na výrobu košťat a jejich dřevo také dobře hoří. Listy mají trojúhelníkový tvar a sbírají se jako léčivka z níž se vyrábí šampon. Plodem břízy jsou malé okřídlené nažky. Zajímavé je, že bříza odolává i velmi znečistěnému ovzduší.
Srdcovou královou je nazývána lípa srdčitá (Tilia cordata). Lípa je naším národním stromem a její listy jsou i na vlajce prezidenta republiky. Lípa roste v nížinách i na horách, má širokou korunu a může se dožít až 1000 let. Lipové dřevo je měkké a používá se na vyřezávání. Listy bezpečně poznáte podle tvaru srdce a hladkého povrchu. Plodem lípy jsou oříšky, které jsou potravou pro ploštice ruměnice. Sušené květy se používají při léčbě nachlazení a horečky.
Jírovec maďal (Aesculus hippocastaneum) je jedním z nejkrásnějších stromů v alejích, ale není u nás původní, protože pochází z Ameriky. Kvete obrovskými květenstvími bílých nebo růžových květů bohatých na nektar, ze kterého vytváří včely med. Hmyzem, který jírovcům škodí je klíněnka jírovcová, jejíž housenky žerou složené listy a oslabují tak stromy. Listy jírovců po opadu obsahují zvláštní chemické látky, které brání ostatním rostlinám klíčit a růst. Plodem jírovců jsou kaštany, kterými myslivci krmí zvěř. Lidé si často jírovec pletou s kaštanovníkem setým, rostoucím v jižních zemích a jehož opékané plody jsou velmi chutné.
Symbolem konopišťského parku je buk lesní (Fagus sylvatica). Buk kraluje v okolních lesích, kde tvoří překrásná společenstva - bučiny, mnohdy obdivuhodného stáří. Buk však není vysazován do alejí, ale zdobí jako solitér - samostatně rostoucí strom. Může dorůst až 50m a dožívá se 500 let. Z bukového dřeva se vyrábějí hračky, parkety a různé nástroje. Buk má hladkou kůru, jeho listy jsou hladkého vejčitého tvaru a na podzim se krásně barví do zlatova. Plodem jsou jedlé nažky v chlupatém pouzdru zvané bukvice. Zajímavostí je, že čeští zahradníci vyšlechtili vzácný kultivar buk Rohanův, který je zelenavě purpurový a roste v parku u zámku Sychrov. Konopišťský park zdobí formy buků červených, převislých a mnoho dalších speciálních kultivarů, tedy pro krásu vyšlechtěných forem.