Čekárna pro cestující a výdejna jízdenek — Chrást nad Sázavou

Stavba železnice měla významný vliv na rozvoj obcí a průmyslu ležícím v jejím okolí. To platí i pro samotný Chrást, ačkoli jím železnice stále jen projížděla. Rozrůstající se průmysl v Týnci totiž lákal stále nové pracovníky, pro něž byl nedaleký Chrást jednou z možností volby pro jejich nové bydlení. Tím byl nepřímo podporován rozvoj této vesnice, na což zpětně reagovala i železnice. Ta se rozhodla, že přímo v obci vybuduje železniční zastávku. Na ní první pravidelný vlak zastavil 1. července 1930, tedy 33 let od doby, kdy Chrástem začal vlak projíždět.

Stavba železnice měla významný vliv na rozvoj obcí a průmyslu ležícím v jejím okolí. To platí i pro samotný Chrást, ačkoli jím železnice stále jen projížděla. Rozrůstající se průmysl v Týnci totiž lákal stále nové pracovníky, pro něž byl nedaleký Chrást jednou z možností volby pro jejich nové bydlení. Tím byl nepřímo podporován rozvoj této vesnice, na což zpětně reagovala i železnice. Ta se rozhodla, že přímo v obci vybuduje železniční zastávku. Na ní první pravidelný vlak zastavil 1. července 1930, tedy 33 let od doby, kdy Chrástem začal vlak projíždět. Zmínku o otevření zastávky můžeme nalézt v kronice týnecké stanice. Tehdejší přednosta stanice pan Václav Pumpr totiž v zápisu z 20. ledna 1931 poznamenal:

„… 1. července 1930 byla mezi zdejší stanicí a Krhanicemi v km 11,1 – 11,3 otevřena nová osobní zastávka Chrást nad Sázavou. Roční příjem za prodané jízdenky činí okrouhle 50 tisíc Kčs. O tento roční příjem je menší příjem zdejší stanice a stanice Krhanice za přepravu osob…“

Zastávka Chrást nad Sázavou leží v km 11,278 mezi stanicemi Týnec nad Sázavou–Jílové u Prahy. Administrativně je přidělena uzlové stanici Benešov u Prahy. Není komerčně obsazena. Cestující jsou odbavováni ve vlaku. Zastávka je vybavena zděnou čekárnou, panelovým nástupištěm dlouhým 96 metrů a elektrickým osvětlením.